|
|||
Abychom se mohli bavit o krokových motorech a vysvětlit si principy, na kterých fungují, je nutné, abychom si ujasnily několik základních pojmů. Jelikož terminologie a definice týkající se problematiky krokových motorů jsou nejednotné, stanovíme si pro účely této práce vlastní terminologii a definice.
Krokové motory, kdykoliv jsou k tomu vybuzeny, se otočí o daný úhel. Tento úhel se nazývá krok.
(První definice)
Může být definován jako mechanická odezva motoru na jeden impulz řídicího obvodu.
(Druhá definice)
Také bychom mohli krok definovat jako nejmenší úhel, o který se krokový motor může pootočit.
Obě definice jsou správné, ale jak později pochopíme, jsou značně odlišné. V tomto ekurzu budeme krok chápat podle první definice.
Stator je nepohyblivá (obvykle vnější) součást točivých elektrických strojů (elektromotory, generátory).
Pohyblivá otáčející se součást točivých elektrických strojů.
|
Navzdory definicím se označení stator a rotor používají také u netočivých lineárních strojů, jako jsou lineární motory nebo lineární krokové motory. |
Pólový nástavec lze popsat jako výstupek na statoru z magneticky vodivého materiálu sloužící ke koncentraci magnetického pole na určeném místě. Fyzicky je obvykle konstruován jako výstupek statoru, na kterém je navinuta cívka.
Fáze statoru můžeme chápat jako jeden či více pólových nástavců, které jsou aktivovány (vybuzeny) jedním budícím signálem (budícím proudem).
Výrazy budící fáze či fáze buzení mají podobný význam jako fáze statoru. Popisují stejnou část krokového motoru, ale výraz fáze statoru používáme obvykle když mluvíme o fyzické konstrukci motoru, kdežto výrazy budící fáze či fáze buzení popisují spíše funkci či činnost dané součásti. Při určitém způsobu řízení krokových motorů může být budící fáze fyzicky tvořena dvěma fázemi statoru.