|
|||
Při zpracování digitálního videa nejprve pořizujeme videozáznamy. Videozáznam se při editaci stává videoklipem. Cílem zpracování videa je vytvořit videoprogram, krátce film.
Při zpracování videa se setkáváme s různými formáty obsahujícími video i audio data, např.: AVI (Audio Video Interleaved) - je to kontejner ve kterém je video zakodováno např. kodekem DIVx, MPG označuje soubor MPEG (Motion Picture Experts Group); MPEG-2 se používá na DVD.
Jako u každého kvalitního grafického programu i u zpracování videa používáme různé typy vrstev.
Barevná hloubka se udává počtem bitů, které nesou barevnou informaci obrazových bodů ve videu. 24 bitová hloubka značí teoretický počet barev 224=16 777 216.
Barevný klíč označuje barvu určující průhledné oblasti v obraze. V těchto oblastech se zobrazí obraz ve vrstvě pozadí.
Důležitým parametrem videa je poměr stran obrazu; v současnosti se setkáváme nejčastěji s poměrem 16:9 nebo ještě i 4:3.
Přechod je vizuálním propojením sousedních klipů.
Při zpracování videa často pracujeme s klíčovými snímky.
Proces vytvoření filmu tvoří několik základních kroků:
import či kopírování videozáznamů, fotografií, zvuků do počítače,
editace tj. uspořádání uvedených objektů, střih klipů, přidání obrázků či fotografií, přechodů, titulků, zvukových komentářů, hudby; vytvoření interakčního menu (nabídky),
export vytvořeného filmu na zvolené médium ve zvoleném formátu. K tomu potřebujeme vhodný kodek. Kodeky jsou implementovány v technickém vybavení i v aplikacích pro editaci a přehrávání videa.
Režim editace je výchozím režimem aplikace Studio 14. Na následujícím obrázku jsou patrné tři základní části: Album, Přehrávač a Film. Film je v jednom ze svých nejčastěji používaných zobrazeních: Časová osa.
