Jazyk HTML ještě v nedávné době představoval (a do určité míry stále představuje) základní stavební kámen každého webu. Jedná se o kód, který byl vyvinut za účelem vytváření a publikování hypertextových dokumentů v síti Internet v rámci služby WWW. Kód zapsaný v jazyce HTML umožňuje tvůrci webu přesně definovat zobrazení webové stránky v prohlížeči.
Specifikace jazyka HTML (následně i jazyka XHTML) pro tvorbu webu byla vytvořena konsorciem W3C (World Wide Web Consorcium). Jedná se o mezinárodní konsorcium, které má za předmět činnosti vývoj webových standardů. Verzí 4.01 byl však vývoj jazyka HTML ukončen. Jako jeho následník pro psaní dokumentů na webu byl ustanoven jazyk XHTML. Přestože specifikace HTML jazyka platí stále, my se v následujících článcích této kapitoly zaměříme především na základy jazyka XHTML. Ukážeme si použití některých základních značek, přičemž většina z nich má v podstatě totožné použití jako u jazyka HTML. Spousta nastavení resp. formátování, která se předtím prováděla přímo v jazyce HTML, se u jazyka XHTML provádí pomocí CSS stylů. Styly CSS se podrobněji zabývat nebudeme, jelikož cílem této kapitoly není naučit se vytvářet pokročilé webové stránky, ale pochopit obecné principy, na základě kterých jazyk XHTML (a částečně i HTML) funguje.
Základem jazyka XHTML je jazyk XML (Extensible Markup Language). Jedná se o obecný jazyk pro vytváření dokumentů, které alespoň částečně obsahují strukturovaná data. Kód napsaný v jazyce XHTML je oproti zastaralému HTML přehlednější a tudíž poskytuje lepší orientaci. Nevýhodou jazyka XHTML je však nižší kompatibilita se staršími webovými prohlížeči.
XHTML jazyk je tvořen sadou "značkovacích" symbolů, které nazýváme značky (někdy se také můžeme setkat s termínem tagy). Každá značka se zapisuje pomocí ostrých závorek <>. Značky musí obsahovat počáteční <značku> a koncovou </značku>. Z obsahu závorek je patrné, že ukončovací značka má před svým jménem navíc vložen znak lomítka. Existují i nepárové značky, které se v XHTML zapisují způsobem <značka />.
Text, obrázek nebo jiný objekt, který je umístěn mezi počáteční a ukončovací značkou se nazývá element (prvek) dokumentu (např. <h1> element </h1>). Elementem tedy nazýváme celý zápis počínaje značkou počáteční a konče značkou ukončovací.
Téměř každá značka disponuje určitou skupinou parametrů (atributů). Parametry fungují jako doplňující informace, které upřesňují význam značky, ve které se nacházejí. Tím pádem také slouží k podrobnější specifikaci vlastností daného elementu. Parametr se uvádí u počátečních značek (např. <table align="center">).
Kód zapsaný v jazyce XHTML se ukládá s příponou .htm nebo .html. Zdrojový text se nejprve uloží do souboru, teprve pak si jej můžeme prohlédnout. O možnostech jak zdrojový kód XHTML dokumentu zapsat, se dočtete v nadcházejícím článku.
XHTML se od HTML liší v několika oblastech. Zde je výčet některých rozdílů:
Zákaz křížení značek
Všechny značky musí být vzájemně správně vnořeny. V praxi to znamená, že značky se uzavírají přesně v opačném pořadí, než ve kterém jsme je otevřeli. Podívejte se na obrázek .
Použití koncových značek
Všechny elementy musí být ukončené koncovou značkou. Zatímco v jazyce HTML se používají párové a nepárové značky, specifikace jazyka XHTML vyžaduje uzavírání obou typů značek. Takže nyní jsou párové značky párové povinně. Podívejte se na obrázek .
Nepárové značky končí lomítkem
Jak jste se právě dozvěděli, v HTML jazyce se také používají nepárové značky. V XHTML však nepárová značka neexistuje, takže například v HTML nepárovou značku <br> můžeme buď rozšířit na párovou značku způsobem <br> </br>, nebo použít univerzální zápis <br />. Podívejte se na obrázek . Jak vidíme z obrázku, nepárové značky se uzavírají vložením mezery a lomítka.
Značky a atributy malými písmeny
Jazyk HTML je tzv. non-case sensitive, což znamená, že nerozlišuje velká a malá písmena. Zápis <p> má tedy pro prohlížeč stejný význam jako zápis <P>. Jazyk XHTML však velká a malá písmena rozlišuje. Znamená to, že názvy značek, atributů a hodnot musí být malými písmeny. Podívejte se na obrázek .
Hodnoty musejí být v uvozovkách
Zatímco hodnoty atributů v HTML musely být v uvozovkách pouze pokud obsahovaly mezery, XHTML vyžaduje použití uvozovek pro všechny atributy. V XHTML navíc musejí mít všechny atributy povinně specifikovanou hodnotu. Podívejte se na obrázek .
Cílem výkladu v následujících studijních článcích této kapitoly nebude podrobný popis jazyka XHTML, ale stručný úvod do problematiky. Podrobnější popis jazyka XHTML můžete v případě zájmu nalézt např. v literatuře nebo také prostřednictvím vyhledávacích nástrojů přímo na Internetu.