Po zapnutí počítače probíhá řada činností, jejichž cílem je zjistit, zda všechny komponenty počítače pracují správně a vydat varování, když něco není v pořádku.

Předtím, než se počítač pokusí zavést operační systém, musí se přesvědčit, že všechny hardwarové komponenty běží a že CPU a paměť fungují správně. To je úkol pro automatický test při zapnutí nebo také POST (Power-On Self-Test).

Procedury POST jsou první věcí, kterou počítač po zapnutí provádí a poprvé se dostane varování, když jsou s některou komponentou potíže. Varování je ve formě výpisu na obrazovku nebo ve formě řady zvukových signálů. POST umí obvykle odhalit jen nejzávažnější typy chyb.

Automatický test při zapnutí počítače
1.	Po zapnutí počítače projde pevně naprogramovanou cestou do CPU elektrický signál a vynuluje obsah jejich vnitřních paměťových registrů. Jeden z registrů CPU, kterému říkáme programový čítač, je tímto signálem nastaven na určitou hodnotu. V případě počítačů AT a novějších je to hodnota F000h. Hodnota v programovém čítači sděluje jednotce CPU adresu následující instrukce, která se má provést. V tomto případě je to adresa začátku zaváděcího programu, který je trvale uložen na adrese F000h. Je to v části paměti, ze které se dá jenom číst (ROM) a kde je uložen základní systém pro vstup a výstup s počítače (BIOS).
2.	Jednotka CPU použije tuto adresu pro spuštění zaváděcího programu ROM BIOS, který okamžitě vyvolá POST. Jednotka CPU nejprve zkontroluje sama sebe a program POST tak, že z různých míst čte kód programu a porovnává jej s pevně nastaveným vzorovým záznamem.
3.	Jednotka CPU posílá signály na systémovou sběrnici, do obvodů, které spojují všechny části počítače vzájemně mezi sebou a zjišťuje, zda jsou všechny ve stavu schopném provozu.
4.	U starších počítačů, které mají v paměti ROM jádro programovacího jazyka BASIC je kontrolována i tato část. Jednotka CPU kontroluje systémový časovač (timer), který je odpovědný za to, že všechny činnosti počítače jsou řádným způsobem časově sladěny, synchronizovány.
5.	Procedura POST testuje paměť nacházející se v adaptéru obrazovky a videosignály, které řídí obrazovku. Potom je kód BIOS adaptéru obrazovky připojen ke všeobecnému kódu BIOS v paměti. Právě v tomto okamžiku uvidíme něco poprvé na obrazovce počítače.
6.	Procedura POST provede řadu testů, které mají za úkol zjistit, zda paměťové obvody pracují bez závad. Jednotka CPU do každého obvodu zapíše určitá data, vzápětí je přečte a srovná to co přečetla s daty, která tam předtím zapsala. Během testu je na obrazovce vidět neustále se měnící číslo, které udává velikost paměti, která již byla otestována.
7.	Jednotka CPU zjišťuje, zda je správně připojena klávesnice a zda byly stisknuty nějaké klávesy.
8.	Procedura POST vysílá určeným způsobem signály po sběrnici do všech diskových mechanik a z přijaté odpovědi určuje typy dostupných mechanik.
9.	Na počítačích AT a novějších se výsledky zjištěné procedurou POST srovnávají se záznamem v paměti CMOS, kde je seznam komponent, které jsou v počítači instalovány. Paměť typu CMOS je schopna uchovávat data i po vypnutí počítače, a to tak dlouho, dokud může odebírat nepatrný proud z baterie. Jakékoliv změny v základní konfiguraci systému musí být zaznamenány do paměti CMOS.
10.	U systémů, které obsahují komponenty s vlastním systémem BIOS, jako jsou např. karty řadičů disků, je tento kód BIOS rozpoznán a začleněn jako část vlastního systémového BIOS a paměti. Počítač je nyní připraven udělat další krok v procesu zavádění: načíst operační systém z disku do paměti.